Proč se někdo zbaví bolesti zad – a jiný ne? (Odpověď není jen ve svalech)

Bolest zad je komplexní skládačka aneb jak funguje bio-psycho-sociální model v praxi a moderním přístupu léčby bolesti v Una Vida

Možná to znáte z okolí nebo vlastní zkušenosti. Dva lidé mají velmi podobnou bolest zad. Jsou ve stejném věku, mají podobné zaměstnání i postavu. Jeden se během pár týdnů vrátí do normálu. Druhý zkouší jedno řešení za druhým, obchází specialisty, a přesto se mu bolest neustále vrací. Na první pohled to nedává smysl. Ale moderní věda i moje každodenní klinická praxe ukazují, že bolest zad není jen o zádech. Rozdíl často tkví v pochopení souvislostí, jasně definovaných cílech a v odvaze přestat se srovnávat s ostatními.

Co je to bio-psycho-sociální model?

Dlouhou dobu se bolest zad vysvětlovala mechanicky: něco je poškozené (sval, ploténka, "blokáda") a to je potřeba "opravit". Jenže tělo není stroj. Odborníci v prestižním British Journal of Sports Medicine shrnují, že průběh léčby výrazně ovlivňuje to, jak o bolesti přemýšlíme a jak se chováme. Proto v Una Vida pracuji s  tzv. bio-psycho-sociálním přístupem.

Bolest ovlivňuje:

- Tělo: Pohyb, zátěž a fyzická kondice.

- Mysl: Strach, očekávání a stres.

- Prostředí: Práce, životní styl a každodenní návyky.

10 nejčastějších mýtů o bolesti zad

Právě mýty a nesprávná přesvědčení často rozhodují o tom, jestli se člověk zlepší, nebo ne. Pojďme se podívat na realitu podloženou moderním výzkumem:

1. Mýtus: „Bolest zad znamená, že je něco vážně špatně.“

Realita: Bolest zad je velmi běžná a ve většině případů není nebezpečná. Je to spíše poplašný systém těla než důkaz poškození, které by vás mělo limitovat po zbytek života.

2. Mýtus: „Když to bolí, musím hlavně odpočívat.“

Realita: Krátkodobý klid může v některých případech ulevit, ale dlouhodobé ležení či obecně pasivní přístup váš stav může zhoršit. Tělo potřebuje pohyb a variabilitu. Dlouhodobý klid vede ke ztrátě tolerance na zátěž. Toto vidím denně ve své praxi, ať se jedná o klienty s nespecifickou bolestí zad nebo i ty, kteří mají neurologické choroby či revmatiky.

3. Mýtus: „Magnetická rezonance přesně ukáže, co je špatně.“

Realita: Nálezy na snímcích často vůbec nesouvisí s tím, jak moc vás to bolí. Mnoho lidí má „nález“ na ploténce a vůbec o tom neví. Problémem je spíše to, jak váš mozek situaci vyhodnotí a jak vám tento nález někdo (nejčastěji lékař) vysvětlí. Nález se musí vždy dát do souvislosti s vaším celkovým zdravotním stavem – jak fyzickým, tak mentálním, lifestylem a ergonomií v pracovním prostředí.

4. Mýtus: „Musím mít vždy rovná záda a správné držení těla.“

Realita: Žádná „ideální poloha“ neexistuje. Tělo je stavěné na variabilitu. Důležitější než „sedět rovně“ je zařadit, jak tomu říkám tzv. minimální pohybovou hygienu a variabilitu v průběhu celého dne – jednoduché cviky během pracovního dne, změny pozic a jednoduchá ergonomická opatření ať se jedná o sed nebo např. hodinové videorozhovory či telefonáty. Intervence musí být vždy v místě, kde trávíte nejvíce času.

5. Mýtus: „Mám slabý core, proto mě bolí záda.“

Realita: Síla je důležitá v každodenním životě, abyste byli funkční, ale bolest opravdu není o ochablých svalech. Naopak se z vědeckých výzkumů ukazuje, že mnoho lidí má svaly v naprosto skvělé kondici anebo až příliš v napětí a neumí je uvolnit. Opět je potřeba pochopit vaše každodenní návyky a dát si vše do souvislostí. Ze své praxe, kde mám v péči profesionální sportovce i klienty, kteří jsou spíše v dekondici toto mohu jen potvrdit.

6. Mýtus: „Když mě při pohybu píchne, něco si ničím.“

Realita: Je potřeba rozlišit např. lehký dyskomfort od ostré bolesti. Pohyb je pro páteř a klouby bezpečný a potřebný. Strach z pohybu je jedním z hlavních důvodů, proč se bolest stává chronickou. Ráda s pacienty rozebírám biomechanická fakta k danému pohybu, kterého se nejvíc bojí. Společně testujeme daný pohyb a hledáme optimální způsob, jak jej cvičit nebo nacházíme přechodnou alternativu, než si na něj plně zvyknou či se k němu vrátí.

7. Mýtus: „Zhoršení bolesti znamená nové poškození tkáně.“

Realita: Tzv. "flare-up“ (akutní zhoršení) často souvisí spíše se stresem, únavou, špatným spánkem nebo změnou zátěže než s novým zraněním.  Opět příkladem z praxe - pokud máte bolesti zad a chystáte se např. na výlet na kole nebo po horách, cílem je vymyslet přestávky jak si průběžně odpočinout, mít správnou obuv, batoh nebo dodržovat správný sed na kole. Není potřeba se vzdávat své oblíbené aktivity, ale postupně se na ní adaptovat.  

8. Mýtus: „Moje páteř je opotřebovaná věkem.“

Realita: Dnes díky vědeckému výzkumu víme, že degenerativní změny začínají prakticky již od našich cca 20 let. Změny na páteři jsou jako vrásky na kůži – jsou přirozené. Věk ani tyto změny nemusí znamenat život v bolesti, protože již víme, že nález na rentgenu nebo na magnetické rezonanci se nemusí vůbec nijak projevovat.

9. Mýtus: „Pomůže mi jen operace nebo silné léky.“

Realita: Moderní fyzioterapie, kde je samozřejmostí pečlivá diagnostika, pochopení každodenních návyků a souvislostí ve vašem těle jsou většinou prvním účinným a zcela neinvazivním krokem. K operaci se přistupuje u takových případů, kde by útlak nervových struktur mohl vést ke ztrátě pohybu, bolesti jsou nesnesitelné a byly vyčerpány všechny neinvazivní přístupy. Léky jsou dle mého hlediska dnes nadužívány. Z vlastní praxe a osobní zkušenosti vím, že je potřeba sáhnout po změně životního stylu a pracovat se stresem a spánkovou hygienou.

10. Mýtus: „Musím se vyhýbat předklonům a zvedání věcí.“

Realita: Předklon není nepřítel. Jde o správné ergonomické nastavení páteře a končetin a postupné zatěžování. Naopak, já předklony se svými klienty cvičím ráda. Cílem je vrátit se k normálnímu životu bez omezení a obav, co by se vám "mohlo stát".

Tak co tedy pomáhá?

Zjednodušeně řečeno – opak těchto mýtů:

Porozumění místo strachu

Když chápete, co se děje, tělo se přestane „chránit za každou cenu“. Místo “analýzy-paralýzy” jdete hledat způsob, jak se vrátit k normálnímu životu. Máte nad situací kontrolu a o svém zdravotním stavu začínáte přemýšlet konstruktivním způsobem.

Postupné zatěžování místo šetření

Páteř potřebuje zátěž, ale dávkovanou. Je normální, že v jistých fázích vám např. nebudou dělat dobře předklony, ale cílem je postupně cvičit pohyby, které přináší úlevu a pak se vrátit i k předklonům. Nejsou nebezpečné. Jde o správný výběr pohybu a postupné zatěžování.

Práce se stresem a návyky

Bolest není izolovaný problém. Reaguje na to, jak žijete. Je potřeba rozebrat i klíčové spouštěče vašeho stresu a jaké máte každodenní návyky včetně spánku, pitného režimu a mentální hygieny včetně definice životních cílů.

Proč někdo uvízne v kruhu bolesti?

Často to začíná nevinně: Bolest → Strach → Méně pohybu → Větší citlivost → Více bolesti. K tomu se přidá „googlení“ diagnóz a fixace na nález z magnetické rezonance nebo jiných vyšetření. Tento kruh není vaše slabost, je to přirozená reakce těla. Dobrá zpráva je, že se z něj dá vystoupit.

Jak k tomu přistupuji v Una Vida?

Unikátní koncept péče v Una Vida je založen na pečlivém naslouchání, komplexním vyhodnocení zdravotního stavu a na míru tvořených programech, které respektují vaše cíle a životní styl.

Proto na úvodním setkání začneme tím, že formou strukturovaného rozhovoru podrobně probereme váš aktuální stav a čeho chcete docílit. Dáme do souvislosti vaše fyzické zdraví, nálezy z vyšetření (RTG, MRI aj.), lifestyle a mentální zdraví.

Následně se pustíme do komplexního vyšetření pohybového systému. Mé centrum je vybaveno diagnostickým ultrazvukem, přístrojovou fyzikální terapií a používá standardizované evidence-based dotazníky a terapeutické protokoly pro vyhodnocování vašeho zdravotního stavu.  

Po vyšetření vám vše srozumitelně vysvětlím a navrhnu individuální terapeutický plán, který tvořím nejen z cviků, ale také režimových opatření, která jsou snadno aplikovatelná do každodenního života. Mým cílem je, aby vše co vás naučím bylo snadno aplikovatelné především do vašeho každodenního života.

V mém přístupu neřeším jen „bolavá záda“. Propojuji fyzioterapii a koučink kdy společně hledáme to, co funguje právě vám. Co konkrétně u vás bolest udržuje (nejen kde to bolí). Při své práci kombinuji řadu osvědčených fyzioterapeutických metod, přístrojových ošetření a pracujeme s pohybem tak, aby vám dával smysl a nebáli jste se ho. V rámci koučovacích sezení řešíme vaši každodenní realitu: práci, stres a návyky.

Dává vám tento přístup smysl? Pokud chcete pochopit, proč se vaše bolest zad neposouvá, můžeme se na to podívat společně na vstupní konzultaci.

Zdroj:

Mgr. Dragana Žarković, Ph.D. - klinická praxe

O’Sullivan P. B. et al. Back to basics: 10 facts every person should know about back pain.

British Journal of Sports Medicine, 2019.

Related Articles

No related articles.